Vyrovnáváním se s pocity samoty, beznadějí, depresemi či sebepoškozováním, je pro mě čím dál tím složitější. Dobře vím, jak těžké je o tom mluvit, někomu se svěřit. Vždy jsou zde pocity strachu z toho, že mi lidé neuvěří, či že mě naopak budou vnímat jako psychopata. Chápu to jako očistný rituál, případně terapii. Zároveň se snažím tuhle problematiku přiblížit, a ukázat těm, kteří prožívají něco obdobného, že v tom nejsou sami. Další věc, které snažím docílit, je přenášení vlastní pocitů na cizího člověka.

​

Práce je rozdělená do dvou celků. Prvním je video – díky přepínání světel a záběrům z různých úhlů se tvář proměňuje před našimi zraky. Světlo zde reprezentuje emoční stránku věci. Druhým je živá akce dotvářená mými hlasovými záznamy, které jsou vygenerované v QR kódech. Jako nástroj k jejich předání působí mé tělo. QR kódy zastávají roli psychologických spouštěčů – když se někdo přiblíží a načte si jej, prozradí mu prostřednictvím intimní zvukové nahrávky, co se uvnitř mě skrývá.