performance
what you laugh/
čemu se smát
Všechna videa
Tohle téma pro mě bylo velice těžké na zpracování, jelikož jsem ho dostala zadané. Pořád jsem si pohrávala s myšlenkou, jak to správně uchopit. Pak mě napadl klaunský obličej. Ještě než byla éra hororů s klauny, hodně lidí se jim smálo.
Začala jsem přemýšlet nad tím, že je to vlastně jen maska, kterou nastavují lidem. Stejně jako ostatní lidé nastavují masky ve společnosti, ale není to vidět. Nesundají si ji, nesetřou si ji tak lehce, jako namalovaný obličej.
Akci jsem zasadila do rušného prostřední Masarykovi ulice a čekala jsem a pozorovala jsem reakce lidí. Po nějaké uplynulé době, jsem si obličej setřela a stála jsem tam jen já s svojí pravou tváří.
Bez masky i když jen namalované bylo těžší dívat se na pohledy lidí, už jsem nepředstírala někoho jiného, byla jsem to já.
perforation of my me/
perforace mého já
Všechna videa
Když jsem přemýšlela nad tím, co za performance budu dělat, moje myšlenka byla jasná. Nastala pak už jen otázka, zda budu schopná překročit tuhle moji hranici, která je dost osobní, teda aspoň pro mě. Myslím si, že odhalení svého vnitřního já a svých neduh je daleko intimnější než odhalení těla.
Měla jsem několik návrhů, jak tuhle performance uskutečnit. První nápad byl, že budu nahrávat přímo, co si říkám, když se na sebe dívám. Po uslyšení pásky jsem to zamítla, protože to bylo hodně vulgární a ani já jsme to nedokázala doposlouchat do konce. Jenom jsem si nadávala. Proto jsem napsala text, který lehčím způsobem říká vše, co se mi odehrává v hlavě. Je těžké se na sebe dívat do zrcadla, nevidím sebe, ale jinou osobu, ta která je vevnitř mě, a která mě nutí dělat věci, které ani nechci.
print or play
Performance k výstavě PRINT OR PLAY v Rainbow Gallery Prostějov.
barbora kašubová, jana pavla francová, tomáš jenček
walk/
procházka
Jak by vypadala normální ranní procházka se psem, ale bez psa?
Vždy mi přišlo naprosto přirozené, že za celou dobu procházky si se svým psem povídám, nikdy jsem to nevnímala prostě to tak bylo.
Vyrazila jsem na procházku z neživou věcí a povídala si s ní jako se svým psem.
Až teprve s neživou věcí mi to přišlo divé a že si vlastně povídám jen sama se sebou.
deformation/
deformace
Vždy jsem vnímala tanec jak krásnou věc. Pokaždé když jsem sem se dívala na sebe v zrcadle bylo to v dostatečné vzdálenosti a všechno mi přišlo krásné a dokonalé. Nikdy jsem si neuvědomila, že si záměrně deformuji a tím si ničím své tělo Pak když jsem viděla, co se děje s jednou částí mého těla v určitém tanečním prvku, byla jsem zděšená. Opravdu jsem nechápala, že jsem to vnímala jako krásu a hodně lidí to tak vnímá doteď. Zachytila jsem moment, kdy část mého těla je v deformaci pomocí pro mě obvyklých tanečních prvků.
Na světě je tolik lidí, co nemá na výběr a s deformacemi se narodí. Přijdou vám také krásné?
